Adéla Kišš

Pohyb pro mě vždy znamenal mnoho, ale několik let jsem si jím také opravdu hodně ubližovala. Po letech týrání vlastního těla za honbou po štíhlém těle jsem pochopila, že nemusím každý den běhat hodiny na běžeckém pásu, zvedat růžové činky, počítat kalorie a jíst nízkotučné jogurty abych se cítila skvěle. K tomu ovšem vedla dlouhá cesta se sklonem k anorexii.

Dnes už se nebojím jídla stejně jako dlouhé osy, sprintů, základních cviků  a těžkého závaží. Relaxuji při hodinách boxu a plavání. Také uteču rychle před nebezpečím, vytáhnu babičku do schodů, přeskočím přes potok a udržím se na větvi stromu, bude-li potřeba. Nebolí mě záda, ani kolena a užívám si své tělo naplno. 

Díky zkušenostem a know how, které jsem získala a získávám od nejlepších učitelů ze světa pohybu jsem dnes lepší jak zevnitř, tak i z venku. Otevřela se mi cesta, o které jsem kdysi neměla ani zdání, dělám práci která je mým koníčkem a zároveň posláním. Nemučím lidi v posilovně, ale učím je vrátit se zpět k přirozenému pohybu v každodenním životě. 

Jednou mi můj učitel boxu řekl : ,,pokud nebudeš umět bojovat, musíš umět rychle běhat, jinak nepřežiješ."

Myslím, že je v tom velká pravda a tak vedu své žáky k pohybu v duchu této myšlenky.

Vzpomínám na dobu, kdy tomu tak ale nebylo,  budila jsem se ve stresu, že si musím zacvičit, pak do sebe hodit jogurt, nejlépe nízkotučný a utíkat do práce.

Žila jsem tou dobou v Anglii a milovala jsem sport. Ale propadla jsem mu natolik, že jsem fanaticky počítala spálené kalorie a odmítala přijímat nové. Jídlo šlo stranou a tak jsem si přivodila poruchu příjmu potravy.

Začala mě bolet kolena po hodinách trávených na běžeckem páse, často jsem omdlévala z nedostatku energie a přidaly se i další zdravotní potíže.

Kamarádka se mi snažila vysvětlit, že už to přeháním, že sice vypadám jako modelka z časáku, oblékám nejmenší velikost ale sobě velmi ubližuju. 

Byla jsem unavená, a dostala jsem strach!

Tušila jsem, ze potřebuji změnu a tak jsem odletěla na Nový Zéland. Celé dny jsem trávila na kopcích se snowboardem na nohách,  po západu slunce jsem chodila na pizzu a pila víno.  Začala jsem přibírat, koupila jsem o velikost větší kalhoty a byla jsem štastná.

Nabrala jsem tolik, že se mi doteď známí smějou jak jsem se jim pěkně spravila.

Tenkrát jsem si naštěstí včas uvědomila co dělám špatně a pomohla jsem sama sobě. Utekla jsem před anorexií a závislostí na jednostranném sportu.

A tam to tenkrát všechno začalo, udělala jsem si kurz Fitness trenéra (2011) , pak následoval kurz Osobního Trenéra (2014). S kvalifikacemi jsem mohla začít v jakémkoli fitku, ale najednou mě to nelákalo. Přestal se mi líbit vzor přecpaných, neosobních gymů s desítkami běžeckých trenažérů v řadě a televizními obrazovkami před nimi.

Chtěla jsem pro své klienty mnohem víc.

V té době přišla nabídka pronájmu studia v soukromém Boxovacím studiu na severu Londýna. Ihned jsem se začala učit základům boxu od učitelů pohybu jakým je Lee Saxby, semínko základů Thajskeho Boxu vložil Kaz Azzim, velmi mě zaujala myšlenka MovNat a filozofie Ido Portal, kterou mi předával coach Ben Medder, nemohla jsem si přát lepší učitele.

Znovu jsem získala chut' do běhání a začala jsem dokonce trénovat i na maraton, který přerušilo zranění a stěhování do Indonésie. Na Bali jsme s manželem žili tři roky a učili se bojová umění pod MMA Bali.

Po narození našeho syna jsme se přestěhovali do České Republiky.

Vím, že je tu spousta žen, které se honí za tím aby zhubly, počítají kalorie a po celém dni prosezeném v kanceláři se stresují aby stihly hodinu v tělocvičně.

Ukážu vám jak se hýbat bez stresu v každodenním životě. 

Vším co pomohlo a pomáhá mně, vás provedu na mých online kurzech, při individuálním tréningu nebo skupinových lekcích.

Pro více informací mě kontaktujte na mém čísle +420 732 519 929 či emailem - adapt@adelakiss.cz

Také mě můžete potkat v MyFoot Lab v  Joe Nimble - Praha na Divadelní 24 Praha 1. Volejte +420 734 258 324 pro objednání na analýzu chodidel.