HYPERMOBILNÍ JEDINCI ČASTO TRPÍ PLOCHONOŽÍM

Maminka s osmiletým Mariem přiletěli na Analýzu chodidel před týdnem ze Švédska.
Slyšela a četla o naší práci a chtěla vyzkoušet něco dalšího, než jen běžné předepsání ortopedických vložek od stolu, které její syn nosí již několik let na plochonoží. Podle jejího popsání neví jestli se s chodidly něco mění a váhá jestli je stále potřebuje, protože jsou jejímu synovi stále dokola předepisovány.

K vložkám před lety nedostaly žádné další doporučení jakými může být:
cvičení s chodidly
chůze po nerovnosti v terénu
asymetrická obuv,…  

Při pouhém pohledu na chodidla dítěte od stolu to opravdu vypadá, že trpí plochonožím, ale je tomu opravdu tak?


Po několika běžných testech jakými je postoj, chůze, běh, dřep a vyloučení valgozity kotníků jsme přešli k otiskům chodidel.

Jak můžete vidět, je potřeba dítěti v první řadě pořídit asymetrickou obuv, aby měly palečky prostor a nedocházelo k vbočování palců.

Podélná klenbička je funkční, po sledování chodidla v uvolnění se nám krásně vytvarovala, ve stoji na špičkách je klenutá a podle otisku vidíme její funkčnost při zatížení.


Chtěla bych zmínit, že Mario je synem maminky Češky a tatínka Inda. Proč je důležité zmínit etniku rodičů u dětí?

Nejvyšší výskyt hypermobility byla zjištěna u Asiatů, dále u Afričanů a na posledním místě jsou Evropané.

Hypermobilní jedinci často trpí plochonožím. Snížená je mediální podélná klenba, mnohdy je přítomno i pronační postavení a everze kotníku (Murray, 2006).

Jestli pomohlo nošení vložek nemůžu říct, s malým jsem v minulosti nepracovala. Ale je jasné, že se nožky naučili a stále učí pracovat přirozeně, tak mi připadá zbytečné staré vložky, které jsou ještě ke všemu již malé, v obuvi stále mít.

A také vzhledem k možné zděděné hypermobilitě kloubů, bych na dítě nebyla tak přísná.

Dětské chodidlo se vyvíjí do 7-8 roku, ale samozřejmě se tvaruje celý život. Je důležité dát dětským chodidlům prostor a ony se to většinou samy naučí.

Pokud pozorujeme nějaké dramatické změny ve vývoji vždy je samozřejmě důležité přijít například k dětskému fyzioterapeutovi včas.
Ale také není zdravé cpát dětem vložky jen po pouhém pohledu na chodidla od stolu vyšetřujícího.

Pokud se vám cokoli nezdá, vyhledejte radši specialistů hned několik a zapojte i zdravý selský rozum do rozhodování postupu léčby.

Mario dostal spousty tipů na cvičení chodidel a maminka mu pořídila barefootovou obuv, aby mohl se svými palečky pracovat přirozeně. Na fotbal samozřejmě může nosit svoje kopačky a sálovky, ale na procházkách v lese chodidlům bude nejlíp v minimalistické podrážce.

Můžete se semnou těšit na otisk Mariových chodidel znovu zhruba za půl roku, až se opět otočí za babičkou do Čech, abychom viděli, jak se nožky krásně vyvíjejí.