Můj harmonický den

Nedávno jsem četla v jednom magazínu pro ženy doporučení pro harmonický den.

Kdybych se měla důsledně držet všech zmiňovaných doporučení, můj den by vypadal asi takhle:

ráno bych vstala dorůžova odpočatá po osmihodinovém spánku a čtvrthodinku bych trávila meditací. Vypila bych nějaké to smoothie plné vitamínů, samožřejmě bych doplnila nějaký plevel ze své zahrádky. Pak bych si skočila na lekci jógy a pak bych na chvilku zasedla k počítači, samozřejmě nejlépe ve dřepu. Chviličku bych se věnovala nějaké kreativní a naplňující činnosti, ale ne moc dlouho, protože by na mě čekal zdravý oběd v útulném bistru, kam bych samozřejmě došla pěšky a ideálně ve funkční obuvi. Cestou zpět bych to vzala přes park abych sesbírala pár sedmikrásek na čaj. Doma bych namalovala obraz, napsala báseň, šla si na půl hodinky zaběhat a pak zašla na masáž. Před spaním bych samozřejmě udělala zápis do deníku, kde bych sama sebe pochválila, jak kreativně a v souladu s vnitřním já jsem prožila tento den.

 

Nevím, jak dlouho by mě to doopravdy bavilo, ale jisté je, že bych nestihla udělat vše co můj den obsahuje a nikdy bych nezačala podnikat na mateřské.

 

Na druhou stranu se moc často ocitáme v opačném extrému: slunečním svitem se nabíjíme leda tak přes prosklenou stěnu kancelářských open space, obědváme z krabiček u počítače a se sedmikráskami se setkáváme jen na fotkách z internetu.

 

Nedávno jsem potkala maminku, která zastavila u kraje parku, vyházela děti do koberce sedmikrásek, udělala pár snímků do mobilu a už honila děti zpět do auta se slovy: teď ne spěchám.

Dokážu si představit ten dobarvený komentář pod fotografií, že si každá maminka řekne, tak to je krása, to jsem dnes nestihla.

 

Teoreticky všichni víme co bychom měli dělat, abychom žili harmoničtěji, ale… prostě to neděláme. Protože na to nemáme čas. Protože jsme moc unaveni. Protože na to prostě nemáme energii.

 

Najít rovnováhu mezi oběma extrémy je to oč tu běží. Mimochodem narcisy na obrázku jsou z internetu bohužel nejsou z mě zahrádky, ještě mi tu nekvetou.

Krásný den

 

 

Adela Kiss
Zvedám lidi ze židlí a na pomoc si beru chodidla.Můj příběh si přečtěte zde>>|
  • Nejnovější články
  • Chcete se více hýbat, ale brání vám v tom sedavé zaměstnání?

    Začtěte se do eBooku zdarma a rozhýbejte tělo v kanceláři právě ted’.

  • Kategorie